Komunikace

Dnes se podíváme společně na téma komunikace. Jak toto téma vnímáš ty?

Já bych komunikaci přirovnala k matematické rovnici.

3 + 3 = 6

Abychom mohli vypočítat správně příklad musíme znát hodnoty, které máme použít.

První názor (můj) + druhý názor (ten s kým komunikuji) = společné řešení.

Pokud svůj názor neřekneme, kdokoliv z nás, můžeme se jen domnívat, jaký je. A nikdy nedojdeme k správnému výsledku a pokud ano, tak to bude velká náhoda. Protože jaké číslo se domníváte, že by mělo být v rovnici. Tak schválně, co byste tam doplnili vy? 1, 2, 5, 9, 61, 84, 195, 386 nebo 1 000 000, je to na vás. Tolik máte možností, tolik domněnek si můžete vytvořit v rovnici i v představách v komunikaci.

Úplně stejně je to u komunikace. Je důležité říct, jak to mám já (můj názor) a zároveň si vyslechnout se zájmem, jak to má druhá strana (rodič, dítě, kamarád, kolega, šéf, podřízený, prostě kdokoliv). Když oba znáte názor svůj a názor druhé strany mnohem jednodušeji se vám hledá výsledek.

Je jednoduché vypočítat příklad, když víme, co sčítáme, stejně tak může být jednoduchá i komunikace, když opravdu řekneme, co chceme a zároveň přijmeme, co chce ten, kdo s námi komunikuje. Nasloucháme si a respektujeme názor druhých i svůj. Je lepší znát pravdu, i když se nám někdy nemusí líbit, než abychom si vytvářeli domněnky, nebo nás ovlivňovaly lži. To nikdo z nás nechce.

Pojďme s radostí komunikovat, dovolme si říct, jak to mám já, naslouchejme a respektujme, jak to mají ostatní a bude nám krásně. Budeme se radovat z komunikace, a o to přece jde. Radovat se ze života.